O nás

Jmenuji se Bohumír Jarošík a včelařím od roku 1993, kdy jsem začal včelařit s otcem v Ošelíně na Tachovsku. Od roku 2003 včelaříme s manželkou Štěpánkou v Petrovicích u Sušice , Břetěticích a přilehlém okolí. Včelstva máme v nadmořské výšce  540 m a více. V okolí je velmi rozmanitá příroda, ze které je snůška různých druhových medů. Postupem času se k nám přidali i naše děti Míra (10) a Matěj (7), kteří nám pomáhají v rámci možností a chuti.

Zabýváme se vším co se točí okolo včel, včelaření a přírodních produktů.

V případě .že budete mít cestu kolem  můžete se zastavit a ochutnat med, medovinu nebo si zadýchat úlový vzduch.

                                         Rádi vás přivítáme        (kromě našich psích společníků , kteří střeží náš majetek)

 

 Vše co dodáváme  je jen v omezeném počtu a záleží na podmínkách v daném roce

Upozorňuji, že jsme jen amatéři, které baví  chov a genetika včel a veškerý prodej je z naší nadprodukce.

Nejsme šlechtitelská stanice

a proto ani příjemci dotace na chov matek

 

A kde bydlíme a co o nás píší?

Zděný mlýn Tamíř s barokním štítem č.p. 19, stodola a mostek přes náhon je chráněnou technickou památkou. Původně byl na Tamíři (část Petrovic u Sušice) zemanský statek, který byl v pobělohorské době zničen, protože se na něm scházeli  přívrženci kališníků a vlastnili dvě bible - Kralická a další z roku 1804. Na štítech mlýna byly na každé straně tři kalichy. Ty byly na přání místního faráře Jirsy sejmuty po 1.světové válce. 7.července 1782 prodal tehdejší majitel Vilém Mýdlo mlýn s polnostmi Jakubu Blahníkovi (někde také uváděn Blaník) za 550 rýnských zlatých. Roku 1822 předal poslední majitel z rodu Blahníků mlýn s pilou dceři Josefě a budoucímu zeti Jiřímu Luhanovi, za 1220 zlatých (stříbrné mince). Mlýn na Tamíři v roce 1823 vyhořel a Jiří Luhan jej v roce 1825 znova vystavěl. Zajímavé je, že v obou těchto smlouvách si Kněžická vrchnost vyhradila předkupní právo pro případný další prodej. Tamířští mlynáři měli kněžičkou vrchností přesně stanoveny povinnosti jak mlít obilí, kolik odvádět do Kněžic, jaké platit poplatky. Zakazovalo se jim přechovávat zde cizí osoby, nebo jim něco darovat. Mlynáři se nařizovalo, že při rodinných oslavách (křty, svátky apod.) nesmí pít jiné pivo než Kněžické a to pod pokutou jedné kozy. Převzato od www.sumava.cz

 

Ostatní o našem okolí si můžete přečíst na www.petroviceusušice.cz

 
TOPlist